sobota 1. března 2014

Mystery, kapitola 1.

Už jsem dlouho netrpělivě čekala na někoho koho ani neznám. Podívala jsem se na hodinky, měl sedm minut zpoždění. Když mě v tu chvíli někdo oslovil Katherininým původním jménem.

,,Katerino''

Ztuhla jsem, tohle jsem nečekala. Tenhle hlas jsem znala. Tenhle hlas plný klidu a čestnosti. Tenhle hlas měl ryzí americký přízvuk. Tenhle hlas, starý několik století, mohl patřit jen jedné a jediné osobě na světě, Elijahu Mikaelsonovi.

Elijah, můj nejoblíbenější ze všech původních sourozenců Mikaelsonových. Elijah, jenž mi dokázal porozumět a jako jediný dokázal pochopit že život mých přátel je mi cennější než můj vlastní.

Otočila jsem se za zvukem a viděla jsem ho v celé plné kráse. Vypadal dokonce lépe než při našem posledním setkání, kdy se mi pokoušel zachránit život před Alaricem a jeho druhým alter egem. Měl nezvyklý střih vlasů ale musela jsem připustit že mu více slušel než ten jeho předchozí. Jako vždy měl na sobě nezaměnitelný oblek. Díval se na mě v domnění že jsem Katherine. To co mu zračilo v jeho očí jsem u něj nikdy neviděla. Musela to být láska. Z našich předchozích rozhovorů jsem věděla že Elijah ke Katherine chová velice hluboké city.

Musela jsem své chování co nejvíce přiblížit ke Katherine. A vzbudit nadšení v mém hlasu nebylo těžké, protože jsem ho ve skutečnosti ráda viděla.

,,Elijahu''

Z pohledu Elijaha

Katherine, krásnější než kdy jindy. Nový střih vlasů a růžový melír se mi na ni moc líbí. Katherine si povzdechla.

,,Jdeš trochu pozdě nemyslíš?'' řekla to tónem který mi u ní neseděl ale neřešil jsem to. Přistoupil jsem k ní blíž.

,,Obarvila sis vlasy'' prohodil jsem jen tak, přistoupil jsem ještě blíže, až k ní. Zastrčil jsem její obarvené vlasy za ucho.

,,Líbí se mi to.'' pochválil jsem její nový vzhled. Povzdechla si. Něco bylo špatně.

,,Děkuju. Vlastně jsem chtěla…'' nenechal jsem jí to doříct. Přitáhl jsem si její hlavu a vtiskl jí polibek. Celým tělem mi projela energie. Cítil jsem energii i v konečcích prstů na noze. Nevěděl jsem že moje láska ke Katerině může být tak silná.Tohle Katherine ve mně nikdy nevyvolala. Že by se změnila? a že by zapnula svou lidskost? To není možné ledaže…Elena…

Z pohledu Eleny

Byla jsem v šoku, to jsem opravdu nečekala. To snad nemůže být možné. Tohle Elijah ve mně nemohl vyvolat. Srdce mi běželo rychlostí 1000 úderů za minutu. V místech kde mě držel jsem cítila mravenčení. Dlaně se mi potili. Já přece mám svoje emoce vypnuté. A kdybych je měla zapnuté tak jsem přece milovala Damona.

Když se odtáhl tak jsem měla pocit že se zhroutil celý svět. Chtěla jsem zase cítit jeho rty na svých.

,,Chyběla jsi mi'' snad si pořád nemyslí že jsem Katherine? Jak by se Katherine zachovala v této chvíli? To byla jedna z mnoha otázek na kterou jsem nemohla dostat odpověď.

,,A ty jsi zase chyběl mě'' věděla jsem že to znělo divně ale na opravu už bylo pozdě.

,,Rozhodla jsi se usadit v zajímavém městě.'' pochválil Katherinin výběr. Musela jsem s ním souhlasit. Město se mi opravdu líbilo.Při pohledu na ten úsměv, který měl na své tváři,s e mi podlamovali kolena.

,,Máš to s sebou?'' a sakra. Co asi pro něj Katherine měla?

,,Jestli mám, co?'' snažila jsem se aby v mém hlasu nebylo znát nevědomost, ale zřejmě se mi to nepovedlo.

,,Ten lék'' zase lék? Lék, věc o které se všichni baví. Lék, který dokáže upíra osvobodit od prokletí. Lék, pro nějž by Stefan a Damon nastavili život, jen abych ho dostala a získala zpět svou lidskost. Samozřejmě jsem ho neměla, měla ho Katherine. Lehce jsem zakroutila hlavou. Elijah vypadal pořádně nakrknutý, tak jsem se ho snažila uklidnit.

,,Je na bezpečném místě.''

Z pohledu Elijaha

Samozřejmě že to je Elena, vždy poznám tlukot jejího srdce když lže.

,,Co kdybych pro něj zašla a pak ho donesla sem?'' Už se chystala k odchodu, ale já jsem ji v tom zabránil. Jemně jsem ji chytil za paži stáhl ji opět před sebe.

,,Eleno…Znovu se potkáme, tentokrát za příjemnějších okolností'' Nechtěl jsem ji opouštět ale musel jsem.

,,Zapni svou lidskost, vrať se ke svým přátelům a čekej…dokud se zase nesledáme'' panenky v očích se mi protahovali a zase stahovali. Věděl jsem že ji zase jednou uvidím.

Jedině co jsem v tuto chvíli věděl bylo že:

Lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou aniž bychom si na ně vzpomněli. Ale ona, během té chvíle, navždy změnila můj život.

1 komentář:

  1. Vážně skvělý přečtu si i ty ostatní kapitoly ale už ten začátek mě přiměl abych si chtěla přečíst i ostatní :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)