čtvrtek 6. března 2014

Naděje umírá poslední...

Povídka psaná na přání.

**************************
‘Mám to udělat? Nemám to udělat? Chci to udělat? Nechci to udělat? Budu toho litovat? Nebudu toho litovat? Budu někomu chybět?‘ V hlavě Katherine se honí milion otázek, na které nemá odpovědi. Jen jedinou odpověď měla: Umírá a už tu pro ní není záchrana. Žila ...500 let a teď má umřít. Ani nestihla si užít své dcery. Dcery, kterou v minulosti viděla jen pár vteřin a podruhé až nyní, téměř o 500 let později. Katherine ráda svou dceru viděla, a proto je jí líto, že ji má teď ztratit. Ztratit dříve, než se vůbec pořádně poznali.
Katherine shlíží z vrcholu Mystic-Fallské zvonice dolu a začíná se jí z té výšky zmocňovat závrať. Už je pevně rozhodnutá, ano, udělá to a nebude se zabývat vedlejšími účinky. Katherine se zhluboka nadechne a otočí se zády k ‘‘propasti‘‘. Nakloní své tělo a pak už padá. Padá k zemi, vstříc smrti, přesto to je krásný pocit, když ti vzduch sviští u hlavy a u končetin. Ten pád do neznáma není v tuto chvíli pád k smrti, ale pád do ráje. Stačí si představit, že dole budou mraky, kam se do pádu ponoříš. Katherine si to tak představuje, už jen chvíli a bude se moci dotknout nadýchaných mraků.
Katherine dopadne, ale srdce jí pořád tluče, může pořád volně přemýšlet a nic jí nebolí. Katherine otevře oči, které měla při pádu zavřené, a vidí Stefanovu hlavu, hlavu člověka, který jí neumožnil skončit po svém.
,,Katherine, proč? Proč to tak vzdáváš? Ještě můžeme bojovat, ještě tu nějaká šance je, tak to hned nevzdávej.“ Katherine se vykulí ze Stefanovi náruče, kam dopadla, a postaví se před Stefana s rukama zaleženými na hrudi.
,,Pro mě tu naděje není.‘‘ Opáčí Katherine.
,,Naděje umírá poslední.“ Řekne Stefan a chytí Katherine kolem krku, aby si ji mohl přitáhnout blíž a políbí ji. Stefan do toho polibku dá tolik lásky, že mu Katherine nedokáže odporovat a polibek mu oplatí.
‘Ano, tohle mi chybělo.‘ uvědomí si Katherine a zároveň si uvědomí něco, s čím si nebyla jistá-miluje ho a on ji taky nevzdá bez boje.
Když se od sebe odtáhnou, Katherine řekne:
,,Děkuju.“ A zaboří hlavu do Stefanovi hrudi.
,,A ty prosím neumírej, nevzdávej to.“
,,Dobře, nebudu.“
,,Děkuju.“ Řekne tentokrát Stefan a Katherine znovu políbí.

4 komentáře:

Děkuji za každý komentář :)